Cruft's - Birmingham

Rocky - vítěz třídy mladých

Cruft’s – jedna z nejprestižnějších výstav je asi snem každého chovatele - a tak i my jsme toužili tuto výstavu vidět a zúčastnit se jí. Když jsme v srpnu dělali Rokýškovi ( Tawny Mist Originál Sin ) krevní testy na protilátky, které musí pro vstup do Anglie mít, tak  jsme jen doufali,  že se nám v říjnu na výstavě v Tullnu na Cruft‘s nominuje.  Rokýšek nezklamal a cesta na Cruft‘s byla otevřená. Účast Mirka nám překazila naše Yvy ( Yonne Bohemia Alké ),  která se rozhodla začít hárat o měsíc dříve. Zasedla rodinná rada a bylo rozhodnuto na Cruft‘s pojedu já s Rokýšken a Mirek se bude se svým klidem a rozvahou doma věnovat  Yvy, protože datum porodu vycházelo samozřejmě na termín výstavy.

Takže nakonec jsme vyrážely tři ženy a dva psi. Já s naším Rokýškem, Lucka s Rokýška sestrou Tínkou a pak Martina. Ráno 10.3. jsme v mrazu -12st vyjely na naši dlouhou cestu přes 5 zemí :o). Na posledním „Mekáči“  u nás jsme si daly výbornou snídani a už se jelo. Cesta nám utíkala úplně úžasně a tak když jsme v půl deváté parkovaly před hotelem ve Francii ani jsme nebyly unavené.  Vyvenčily jsme hafiky , najedly se a hajdy do hajan. Byla před námi cesta tunelem a pak ještě jízda levostrannou Anglii, které jsem se, musím přiznat,  i trošku bála. Ale jak se říká, kam čert nechce, nastrčí ženskou. A tak  i my jsme vše na jedničku zvládly :o). Ráno jsme vyrazily směr tunel. Ten jsme měly od hotelu asi 7 minut. Našly jsme kontrolu pro vstup se zvířetem a zaparkovaly. Na kontrole jsme se trochu zdržely, neboť před námi měla dvojice  lidí problém a řešilo se jejich přebukování tunelu na další den. Musím se přiznat,  že při pohledu na ně,  mě opravdu polilo horko a jen jsem se modlila, ať my máme vše v pořádku. Štěstí nám přálo a tak jsme bez jediného problému prošly. Opravdu radím všem, kteří se sem někdy příště hodlají vypravit, ať mají vše potřebné zpracované naprosto podle jejich pravidel a nařízení. Tady u tunelu vám už těžko někdo pomůže.  Po celní kontrole jsme najely na vlak a ten nás za půl hodinku převezl do Anglie. Jak jsem se jízdy vlevo bála, tak po sjezdu z vlaku jsem se plynule napojila do kolony aut a bez problému se jelo (jasně že po dálnici, kde máte ty další auta až za retardéry ).  Naštěstí skoro celá cesta po Anglii byla po dálnici a tak i toto jsme zvládli úplně super. V Anglii jsme se ubytovaly v hotelu,  který byl pěkný s prostorným pokojem a rychlovarnou konvicí :o). Po malém odpočinku jsme s pejsky vyrazily na procházku a také se rozhlédnout, kam druhý den vyrazíme.

 

V pátek jsme měly celý den na relax a odpočinek po cestě no a samozřejmě na procházku města. Vyrazili jsme hned ráno a prošly co se dalo, až jsme zakotvily v nákupním centru Bullrinkg.  Večer už byla příprava pesanů na výstavu, což nám zabralo taky dost času. A tak pak už jen rychle vyvenčit,  do hajan a ráno vyrážíme na CRUFTS.

Na výstavu jsme vyjely raději dříve, protože nám všichni říkali, jak to bude u nájezdu na parkoviště plné. Ale nebylo.  Plynule jsme zaparkovaly, naložily věci a jely hledat halu č.5,  kde se silky vystavují. Vše jsme našly a zaparkovaly každý u svého čísla a vyhrazeného místa pro pejska.  Výstavní areál Cruft‘s je opravdu veliký. Plno místa, velké kruhy a všude koberce. Úplně úžasná organizace a všude dostatek lidí,  kteří vás navedou, kam si řeknete.  Haly plné stánků jak s občerstvením, tak prodejem všeho možného. Myslím,  že se sem opravdu vyplatí jet s velkou finanční hotovostí :o). Před námi šli chrtíci a jelikož jich bylo 80, měly jsme spoustu času jak na nákup, tak prohlídku všeho. Silky pískala anglická rozhodčí a my s Rokýškem jsme nastupovaly jako první. V kruhu jsme měly konkurenci, pejska z anglického chovu Marshdae. Rokýšek vplul do kruhu a nádherně se vystavil a předvedl. Tak jsme odcházeli s vítězstvím a krásnou kokardou. Byla jsem na toho našeho kluka moc pyšná. Pak jsme šly ještě o nejlepšího psa plemene.  Tam už jsme sice nevyhrály nic, ale s tím jsem počítala.  Byl by to opravdu zázrak v 16 měsících vyhrát a ještě na anglickou rozhodčí :o). A tak jsme měly klid a čas si prohlédnout celý zbytek vystavování.  Potom už jsme si jen prohlédly stánky a čekaly na 16 hodinu, až nás z výstavy pustí. Po příjezdu na hotel jsme spolu s Martinou vyrazily ještě do města koupit Blaničce bundu, kterou jsme viděly v nákupním centru Bullring ( Marti díky moc). Po cestě zpátky jsme ještě koupily večeři. Na hotelu se nabaštily, daly lahvinku víknka a hajdy do hajan. Čekala nás cesta domů.

Cesta domů ubíhala rychle.  Přespaly jsme v Německu a v pondělí po poledni jsme dorazily do Čech. Nejdříve jsme vysadily Lucku s Tínkou a pak hurá s Martinou směr Rumburk :o). Doma už na nás všichni čekali. Hlavně Yvynka která v pátek 12.3. povila Rokýškovi a i nám krásná tři štěňátka, dva hošíky a jednu holčičku.  

Takže závěrem nikdo se nebojte na výstavu jakou je Cruft‘s jet, je to nádhera :o). Lucce patří dík za veškeré rezervace, zajištění ubytování a tlumočení a Martině za propůjčení auta a pomoc ve všem co šlo :o).

Pejsek musí mít půl roku dopředu udělané krevní testy na protilátky na vzteklinu,  minimálně 2x očkován. Pak musíte mít před odjezdem pejska odblešeného a odčerveného, toto nesmí být starší 48hodin a mladší 24hodin. Na odčervení uznávají Drontal a na odblešení Advantix a Frontline.  

Tento článek věnuji Monice a jejímu Azzámkovi www.azzam.websnadno.cz , oni vědí proč :o).